Bobo Mama: Anna Štumpf alias Těhu v běhu

Pokud jsem někdy měla dojem, že žiji aktivní životem, pak mi věřte, že v porovnání s Aničkou jsem příšerný lenoch. A ne… opravdu nepřeháním. Stačí se podívat na její instagram @tehuvbehu nebo přímo na její web www.tehuvbehu.cz. Neuvěříte vlastním očím! Prvního syna Sebastiana porodila chvilku po mně a já bych věřila historce, že do té porodnice doběhla. A teď čeká druhé miminko a já na instagramu sleduji,  jak ve druhém trimestru běží závod na 14 kilometrů. (A jím u toho čokoládu…:). Takže když přišla řeč na inspirativní ženy v našem okolí, nemohla v Bobo anketě chybět.

Poprvé jsem zatoužila po dítěti:

S manželem jsme spolu byli deset let bez dětí, hodně jsme cestovali, vzali jsme se až po pěti letech. A ani potom jsme děti vyloženě neplánovali. Když jsem najednou nečekaně otěhotněla a v sedmém týdnu potratila, něco se ve mně zlomilo, hodiny netikaly, ale přímo bily na poplach: “Chci dítě! Hned!”

Být mámou pro mě znamená: 

Naprostou změnu životních priorit! A obrovskou zodpovědnost! Chci být dobrá máma, jít dětem příkladem.

Moje první reakce na pozitivní těhotenský test:

Doufám, že se v těhotenství může běhat? 🙂

V těhotenství jsem si „ujížděla“ na:

V prvním těhotenství: pivo, smoothie. Nejedla jsem tolik sladkého a ze dne na den mi přestalo chutnat maso, nejedla jsem ho nakonec asi rok.

Ve druhém (aktuálním): Horalky, KitKat, Polomáčenky, Věnečky, mléčná Milka… A pak se divím, proč teď rychleji přibírám 🙂 Ale taky ujíždím na červené paprice a grepech. Maso mi už nevadí, ale ryby mi tentokrát nic neříkají – takže na Vánoce byl řízek 🙂

Na porodu mě překvapilo:

Že to není záležitost několika minut, ale hodin. A to já měla ještě docela štěstí, od přijetí do porodnice jsem do 4 hodin porodila.

Z porodu si pamatuji:

Všechno! Už druhý den jsem si totiž všechno sepsala na blog. A jsem za to moc ráda. Často si ten příspěvek čtu, vzpomínám a dojímám se 🙂

Z porodu bych raději zapomněla:

Nic – no možná ten klystýr před 🙂

Partner u porodu – ano, či ne:

Rozhodně ano! Neumím si to tam bez něj představit, byl a i při druhém porodu bude velkou oporou!

Vidět mého syna poprvé bylo…: 

Nepopsatelné!

Úleva, že to mám za sebou.

Údiv, že něco tak velkého (a to měl jen 3 kg) ze mě “vylezlo”.

Úžas nad tím, jak je krásný! A že díky tomu uzlíčku existuje ještě silnější láska a pocit naprostého štěstí a naplnění.

Když jsme si našeho syna přivezli domů, nejvíc mě překvapilo…: 

Že pořád spal, prakticky půl roku (ťukám!). Mohla jsem z domova pracovat, psát knížku, cvičit, starat se o domácnost a několikrát týdně vařit velkolepé večeře (takové ty omáčky a další složitá jídla, která se normálně vaří jen o víkendu) pro manžela. Na Vánoce jsem měla napečený rekordní počet druhů cukroví. Zlaté dítě! 🙂

Jméno mého syna jsme vybírali…:

Aby bylo mezinárodní a co nejvíce skloňovatelné, a samozřejmě se hodilo k příjmení.

Kdybych měla dát jen jednu jedinou radu ohledně šestinedělí, pak by to bylo:

Nikam nespěchejte! Myslím hlavně se cvičením. Já jsem měla porod bez poranění a bez nástřihu, takže jsem se velmi rychle cítila fit a už po necelém měsíci vyběhla s kočárkem. Jenže ouha, zrada, já se sice cítila dobře, ale moje tělo ještě nebylo připravené, pánevní dno bylo povolené. Pochopila jsme, že šestinedělí tu není jen tak pro nic za nic, tělo potřebuje čas, děloha se musí zavinout, pánevní dno zpevnit, pozor se musí dát na diastázu – rozestup přímých břišních svalů… Užívejte si ten čas s miminkem, vychutnávejte si jeho vůni a blízkost.

Jaký je rozdíl mezi Annou, co neměla děti a Annou, co je má:

Anna máma je mnohem citlivější, klidnější a zodpovědnější. A taky se o sebe víc bojí (samozřejmě o rodinu celkově taky), jsem opatrnější.

Jaká jsem máma:

Pohodářka, ale přísná. Manžela to občas překvapí, ale pak přiznává, že to má něco do sebe, a že možná právě pro tu mojí přísnost a důslednost je Sebík tak hodný a pohodový.

Jakou nejlepší radu o výchově dětí jsem dostala:

Já dostala tolik rad! Prakticky ale s žádnou jsem se neztotožnila a “jedu” si podle svého. V tom svém si ale nesu výchovu mojí maminky, která ví, že mi ani radit nemusí.

V čem je můj syn po mně:

Určitě mi je podobný v obličeji a má hodně dlouhé řasy. Stejně jako já miluje pohyb a plavání, ale taky knížky a jasná pravidla – režim a pořádek (celá já!).  A co třeba můj manžel nechápe – že jsem schopná zapíjet i polévku, náš Sebík u ní taky popíjí čaj nebo vodu 🙂

V čem je můj syn po partnerovi:

Má ďolíček na bradě. A už teď na něm pozoruji, že to bude stejný vtipálek po tatínkovi. Taky mu dlouho trvá, než se probere, nesmí se na něj hr, musí se nechat třeba 20 minut rozkoukat. A oba jsou naprosto stejně nepříčetní a nepříjemní, když mají hlad 🙂 Oproti mně, když jsem byla dítě, je Sebík hodně opatrný – když jde ze schodů, odněkud slejzá, vždy obhlídne terén, pomalu jde na věc, vše pečlivě kontroluje a s každým pohybem se ujišťuje. Já šla do všeho po hlavě.

Nejlepší tip na hledání chůvy je…:

Mít skvělou maminku, která bydlí blízko, je v důchodu, vychovala tři děti a je to vaše nejlepší kamarádka 🙂 Klasickou chůvu jsem naštěstí ještě řešit nemusela.

Nejoblíbenější místo, kam zajít s dítětem na oběd:

Nedávno jsme vyzkoušeli nově otevřené Vapiano na pražském Chodově a vůbec to nebylo špatné! Milujeme Hliněnou baštu a jinak mám oblíbenou kavárnu Jasmínka.

Oblíbená dětská hračka:

Míčky, nejlépe plný bazén míčků. S rostoucím dítětem pořídit větší balon. Aktuálně u nás frčí jakákoliv autíčka, od angličáků po velké odrážedlo. Jako úplné miminko Sebík miloval MyHummy šumícího medvídka.

Oblíbená dětská kosmetika:

Nobilis Tilia. Ráda ale zkouším nové značky, aktuálně například BioAromu a Zitenax.

Oblíbená dětská dekorace:

Když se Sebastian narodil, nechali jsme mu vyrobit dřevěný nápis se jménem s dřevěnými visačkami, na kterých je datum a čas narození a míry.

Mateřství a kariéra:

Rozhodně jdou dohromady! Starám se o několik klientů, píšu do několika médií a zvládla jsem napsat i knížku. Neříkám, že to nebylo náročné, mám štěstí, že mám blízko maminku, která zhruba 2x týdně pohlídá. A manžela, který se od začátku nebál zapojit a chtěl se všechno hned naučit, přebalovat, koupat… Kdybych je dva neměla, asi bych odpovídala jinak.

Můj způsob, jak si dobít baterky:

Nasadit tenisky a vyběhnout do přírody! Ať už sama, s manželem nebo i se Sebíkem v kočárku.

A s manželem – večer neotvírat notebook, “smotat” se spolu na gauč, připravit si velký raut a koukat na nějaký film.

A když pohlídá babička, náš ideální den s manželem je, že si zajdeme do fitka, na dobré jídlo a do kina nebo na koncert.

Další dítě – ano, či ne: 

Aktuálně jsem těhotná, ale nevylučuji ani třetí mimčo 🙂

Anně v dubnu vychází kniha Těhu v běhu, ve které píše nejen o běhání v těhotenství, ale také o tom, jak se po porodu dostat zpátky do formy. Na knížce spolupracovala s celou řadou odborníků, lékařů, fyzioterapeutů, trenérů a hlavně maminek, které byly v těhotenství také velmi aktivní. Kniha je vlastně takový její deníček z těhotenství, ale zároveň odbornou příručkou pro ženy, které by chtěly zůstat i v těhotenství aktivní.

(od 12.4. k dostání na e-shopu www.albatrosmedia.cz)

Může se vám také líbit:

• 

  Slavnostní zeleninový koláč

  Sladké cukroví, bramborový salát s majonézou, smažený kapr či vinná klobása. To je jen malý výčet pokrmů, které o Vánocích najdete na stole v každé domácnosti. Také každý rok po svátcích řešíte problém s knoflíkem u kalhot, který ne a ne zapnout? Vyhněte[číst více]

  ---

• 

  Nutriční průvodce: Znáte „šťastná jídla“?

    Po dlouhé a vlhké zimě, která je téměř za námi, se snažíme znovu vzpružit svá těla a srovnat krok s jarem. Všichni někdy potřebujeme nějaké to nakopnutí, co se nálady týče! Zkuste ale tentokrát místo vína a čokolády sáhnout po[číst více]

  ---

• 

  Baví nás: Skvělé holčičí knížky

    Vybraly jsme úchvatné publikace z našeho oblíbeného nakladatelství Svojtka & Co. – tentokrát zaměřené na holčičky všech druhů a věků. Protože čtení pomáhá dětem s rozvojem slovní zásoby a k lepšímu vyjadřování slovem i písmem. Těm úplně nejmenším zase[číst více]

  ---